Hrádek nad Nisou 2022 - Kempování s výlety

Kemp Kristýna

Prvním dobrodružstvím v naší jubilejní 5. kempovací sezóně bylo v druhé polovině května (20.-22.5.) námi dosud neprobádané trojmezí ČR, Německa a Polska. Pro tyto účely jsem vybral na Googlu vysoko hodnocený kemp Kristýna.

Počasí bylo na květen celkem solidní. V pátek teplotně velice připomínalo léto, horko bylo ale ukončeno noční krátkou bouřkou po níž se na sobotu a neděli cca o 8 stupňů ochladilo. Přes den se ale žádný déšť nekonal, tudíž ideální počasí na výlety po trojmezí.

Kemp Kristýna se rozprostírá v řídkém, listnatém lese v těsném sousedství stejnojmenného jezera, které je vlastně bývalým lignitovým lomem, zatopeným pro účely rekreace. Rozloha jezera je poměrně malá a dá se obejít dokola během pár minut. Maximální hloubka se uvádí 28 metrů.

V kempu i kolem celého jezera se nachází několik občerstvoven (vesměs solidní kvality), takže nikdo nemusí mít strach, že by pošel hladem nebo žízní. Zhruba 40 % obvodu jezera disponuje navezeným bílým pískem, což je (zejména v létě) velice příjemné.

Kemp samotný velice těží z polohy u jezera, poblíž Lužických hor i ze sousedství s Německem a Polskem. Vybavenost kempu víc než slušná, přímo v jeho středu velké, nově opravené dětské hřiště, poblíž asi 3 restaurace. Sociální zařízení dosti průměrné, nato, že nebyla ještě sezóna, tak i celkem zanedbané. Toalety fungují dvoje, sprchy pouze jedny (ze 2) funkční, večer na teplou vodu čekáte marně, teče pouze vlažná až studená, takže se tam rozhodně moc nezdržíte. Celkově s kempem spokojenost.

VÝLETY

Na lodi třemi státy

Hned vedle jezera protéká řeka Lužická Nisa a pár metrů od ní i jezera se zase nachází půjčovna lodí. Tohoto lákadla jsme nemohli nevyužít a v sobotu ráno jsme se po snídani vydali do půjčovny za hlavním výletem tohoto dne. Menší část výpravy se vody obávala a volila raději návštěvu zoo v nedaleké Žitavě (Zittau).

V plánu byla 11 km dlouhá trasa po relativně klidné vodě Nisy od Kristýny přes trojmezí až do německého Hirschfelde. Voda nebyla po nočních srážkách až tak klidná a stojatá, jak se všude psalo, ale zase jsme nemuseli tolik pádlovat 🙂

Během plavby jsme minuli trojmezí, absolvovali jediný vyšší schod na trase a pádlovali do cíle s Německem na levém břehu a Polskem na pravém. Velkou část trasy jsme měli lodě spojené dohromady a nechali se unášet proudem. U Hirschfelde jsem vystoupili těsně před jezem a odevzdali lodě.

Pro zpáteční cestu se dají zapůjčit i koloběžky, ale nejmenší pro děti od 8 let. My jsme měli v sestavě tentokrát dokonce i tříleté vodáky, tak jsme raději volili cestu vlakem. Z Hirschfelde je třeba dojet do Žitavy a tam přestoupit na jiný vlak do Hrádku (vlak Drážďany – Liberec). Cesta je pohodlná, jen v prvně jmenovaném vlaku je třeba platit pouze cash v eurech (ani kartou, ani korunami), v druhém se dalo i korunami.

V Hrádku jsme zašli na pozdní oběd a do cukrárny, žádnou velkou gastronomii ve městě nezažijete, ale na zaplnění prázdného žaludku dostatečné. Celkově město působí dojmem, že zde chcípl pes (a to už hodně dávno). Do kempu jsme se vraceli cca 2km dlouhou procházkou.

Lužické hory

V neděli jsme se po snídani sbalili a vyrazili ještě dobít Hvozd (5. nejvyšší vrchol Lužických hor). Jde vlastně o hřbet se 2 vrcholy (český / hraniční 749 m a německý 743 m). Auta jsme zaparkovali pod kopcem na místě zvaném Babiččin odpočinek (485 m). Na první (vyšší vrchol) jsme po žluté a červené turistické trase vyšlápli 1,8 km. Trasa relativně krátká s poměrně velkým stoupáním (především na jejím konci). Nahore jsme si dali v německé restauraci dobrý oběd za sloušnou cenu (na německé poměry).

Tou hlavní odměnou za trochu dřiny byly ale nádherné výhledy do všech směrů. Z vrcholu je vidět mmj. Ještěd, Trosky nebo Klíč.

Další možné výlety

Popova skála – nedaleko od Kristýny s parádními výhledy

Hrad Grabštejn – opět kousek od kempu, v případě horšího počasí, i krátké 30minutové prohlídky pro děti

Zoo Žitava (Zittau) – menší útulná zoo kousek za hranicemi

Olbersdorfer See – rekreační jezero kousek za Žitavou