Suchdol nad Lužnicí 2020 - Kempování s výlety

Camp Paris

Ke konci prázdnin (20.-23.8.) jsme se vydali směr jižní Čechy k poslední štaci roku 2020. Zároveň šlo o nejvzdálenější kemp tohoto roku (téměř 200 km a 2,5 hodiny cesty z našeho bydliště). Lokalitu jsme zvolili především kvůli blízké řece Lužnici.

Počasí bylo od čtvrtka do sobotního večera parádní, letní, v sobotu večer a v noci na neděli přišel vytrvalejší déšť, stan i altán jsme balili v mokrém, špinavém stavu – doma bylo potřeba vše vybalit, vyčistit, nechat uschnout a znova zabalit.

Camp Paris se nachází asi 4 km východně od Suchdola nad Lužnicí, co by kamenem dohodil do Rakouska. Původní volba padla na Autocamp U Pískovny, který je jen kousek od Lužnice. V tomto kempu nebyla ale možná rezervace stanových míst a po příjezdu jsme zjistili, že mají plno.

Nakonec jsme Camp Paris kvitovali jako lepší volbu, protože všechna stanová místa (na rozdíl od Pískovny) byla ve stínu borového lesa, což bylo v letním počasí velice příjemné. V kempu se dá ubytovat ve stanu, chatce, karavanu i nově postaveném penzionu.

Hned první večer jsme rozdělali mezi stany oheň a opekli si tradiční špekáčky. Koupat jsme se chodili do 500 m vzdálené Malé pískovny s příjemně teplou vodou a kioskem s občerstvením.

Restaurace, prostředí i personál kempu na nás působili velice příjemným dojmem, kvalita jídel standardní, kempingová. Sociální zařízení poměrně čisté, sprchy zatím za nejvyšší cenu, se kterou jsme se setkali (30 Kč). Celkově hodně sympatický kemp.

VÝLETY

Lužnice

Na pátek jsme měli zamluvené kánoe na Lužnici, konkrétně jsme vybrali cca 12 km dlouhý úsek (údajně nejhezčí část Lužnice) mezi Suchdolem a Majdalenou. Nástupní místo bylo na okraji Suchdola, kde jsme v předem domluvený čas přebrali vybavení (kánoe, pádla, vesty a barely). V místě působí celkem 5 půjčoven lodí, většina z nich za 1 poplatek půjčí kompletní vybavení (není potřeba vysčítávat jednotlivé položky).

Splutí tohoto úseku nám mělo (podle pracovníka půjčovny) trvat cca 4 hodiny. Velká část trasy se jede ve stínu stromů. Oficiální maximální náročnost je stanovena jako ZWC (proudící voda), v době, kdy jsme řeku jeli, tak příjemně tekla (rozhodně bych ji neoznačil jako stojatá voda).

I přes relativně nízce značenou náročnost úsek nebude pro absolutní začátečníky, jako jsem byl já, přesto se mi za celou dobu nepodařilo se „udělat“, i když k tomu nebylo občas daleko 🙂 V kánoi pro 2 jsem byl prakticky jako zadák sám, kdo pádloval. Pětiletý háček (sedící vpředu) nebyl zrovna schopen alespoň korigovat směr, po necelé hodině ho to přestalo s pádlem bavit, a pro mě, jako pro začátečníka, bylo poměrně náročné stabilně držet směr lodi.

Lužnice je v této své části hodně zatáčkovitá, meandrující. Zároveň po cestě potkáte řadu popadaným stromů přes celou šířku řeky, některé z nich se dají přejet, některé (když celí „zalezete“ do lodě) se dají podplout. Asi třikrát nám kvůli stromům nezbylo nic jiného než loď vytahovat a přenášet, z toho jednou na poměrně vysoký břeh. Občas proud řeky vynáší loď pod větve stromů rostoucích na břehu. Po cestě jsme si dali jednou pauzu a užili si i koupání v řece.

Na celém úseku je prakticky jediný jez, a to Pilař. Tento jez se za žádné úrovně hladiny řeky nejezdí, protože má pod sebou nebezpečný buben, na kterém už skončilo svůj život řada lidí. I zde je potřeba loď přenášet. Celkově jde o moc hezkou část řeky a super zážitek.

Tereziino údolí

Naučná stezka Tereziino (případně Terčino) údolí byla hlavním sobotním výletem cca půl hodiny cesty od našeho kempu, západně od města Nové Hrady. Stezka celá měří cca 7 km, trasu si můžete (podle potřeby) na několika místech zkrátit nebo upravit.

Jde vlastně o uměle vybudovaný park v údolí řeky Stropnice. Celé údolí začal pro svoje „rekreační“ potřeby budovat šlechtický rod Buquoyů už před cca 250 lety. Postavili mmj. malé soukromé lázně (dnes Lázničky s penzionem a restaurací), Modrý dům jako letní sídlo a umělý, 10 metrů vysoký vodopád s vlastním náhonem (zdrojem řeka Stropnice).

V Lázničkách jsme si dali i oběd a chutnalo nám 🙂 Za zmínku ještě stojí pozdně gotická tvrz Cuknštejn z 15. století.

Po návratu z výletu jsme si zašli na večeři do vyhlášeného kiosku mezi Malou a Velkou pískovnou, kde měli na výběr z několika rybích jídel (kapr, pstruh, sumec, candát). Ochutnali jsme candáta a byl vynikající.

Zoo Dvorec

Po nočním dešti jsme v neděli ráno sbalili všechny věci a vydali se směr Zoo Dvorec (u Borovan, nedaleko Českých Budějovic). Jde o menší zoo s relativně rozmanitým a velkým počtem druhů na malé ploše.